Tobi a jeho nehty, to je každodenní trápení. Nevím, jakým kouzlem mu tak rychle rostou, ale rostou. Téměř obden je mohu stříhat a zapilovávat, ale že by to mělo nějaký efekt, to teda ne. Každou chvilku má na tváři nový škrábanec, vypadá jako by se už teď s někým pral. Naštěstí se mu to velmi rychle hojí. Ovšem dokáže se poškrábat na různých místech, na tvářičkách, čele, nose dokonce i na očičku a v uchu.
Tobi a hračky
S hračkama je taková legrace, nejlepší je ale zrcátko. Tobi se do něj dokáže dlooouho koukat, pozoruje se, zkoumá a velmi se o sebe zajímá, kolem zrcátka jsou věci, které může ohmatat a to je taky prima. Další nejoblíbenější hračkou je hrazdička a na ní připevněný řetěz - plastová autíčka. Už přišel na to, že se s nima dá pěkně rumplovat, a když do nich tříská špendlíkem, to je teprve legrace.
Musím taky Tobíka pochválit, překonali jsme odpor k ležení na bříšku a krásně pase koníky. Je to šikulka. Moc jsem se bála, abychom nemuseli na rehabilitaci, ale nemusíme, když to Tobi tak krásně zvládá.
Počasí je pořád ošklivé, venku nastala obleva a místo křupavého sněhu je všude břečka, takže jít s kočárkem ven, to je jak jít do posilovny a tahat nejtěžší činky. Já se tak těším na jaro, kéž by už tu bylo.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat