středa 29. dubna 2009

Kontroly, kontroly, kontroly

Tak jsem 28.4. vyrazila do Motola pro výsledky genetiky, žaludek jsem měla stažený nervozitou a doufala jsem v samé pozitivní zprávy. A ony byly!!! Di Georg syndrom (to je celoživotní imunologicky problém doprovázející Fallotovu tetralogii) se nepotvrdil, a také se nezjistilo, že by Tobiho vada srdce byla dědičná, tudíž se něco muselo stát v osmém týdnu těhotenství, který je pro růst srdce stěžejní.

Paní doktorka měla z výsledků také radost a ukázat se máme za rok, aby viděla jak se Tobimu daří.

Dnes 29.4. jsme byli na kontrole v Motole se srdíčkem, na EKG se Tobi klasicky usmíval, a byl v pohodě. Má úžasné míry 7850g a 68cm, no je ho kus chlapa. Na sonu předvedl paní doktorce Svobodové trochu toho svého křičení, nejprve se usmíval, pak se koukal a pak spustil, protože nemohl nic žužlat, držet v ručičce a ještě jsme byli tak oškliví, že si nesměl ani s ničím hrát a kopat nožičkama. Paní doktorka toho využila a změřila saturaci při zátěži, byla spokojená, 91% je skvělé číslo. Kontrola dopadla dobře, srdíčko funguje jak má - v rámci možností - a není tedy důvod k předčasné operaci. Zatím to vypadá, že operace bude někdy na podzim, kdy bude Tobimu rok. No snad půjde všechno hladce jak má.

středa 22. dubna 2009

Tobíkovy úsměvy

Tobík je naše sluníčko, směje se na nás od rána do večera a někdy i ze spaní :-)







Bilbík lenoch aneb co se dá páníčkům všechno zalehnout


Výlet na Konopiště

V sobotu 4.dubna, jsme se rozhodli využít sluníčka a vydali jsme se na Konopiště. Tobík strašně rád cestuje, takže během chvilky v autě usnul, po zaparkovaní jsme ho jen přesunuli do kočárku a jeli jsme na dlouhou procházku.

Když se probudil dostal mlíčko, chvilku si prohlížel rybník, hrál si v kočárku, ale čerstvý vzduch ho kvalitně unavil, takže brzo opět chrupal.

Vítání občánků

21.3.2009 měl Tobík vítání občánků. Sice ne v naší vesnici, ale v Chrasti u Chrudimi na úřadě, kde jsme měli svatbu. Tobi byl vyfešákovaný, přijel děda a teta se strejdou z Prahy a prababička z Chrudimi.

Celý obřad, který je vždy pro jednu rodinu, byl Tobi moc hodný. Hrál si s hračkou a stále rozesmíval paní místostarostku, jelikož se uprostřed obřadu rozhodl, že se mu ta opička prostě musí celá vejít do pusinky, tak se rozčiloval, zrudnul a chvilku se vztekal. Paní místostarostce opravdu cukaly koutky :-)

Bylo tam moc pěkné povídání a zpívání se asi Tobimu líbilo nejvíce, díval se z kolébky na holčičky co zpívaly a ani nemuk. Dostal naprosto parádní náklaďák se sklápěčkou a krásné leporelo. Od tety na památku super plyšovou žížalku.