středa 28. ledna 2009

Aktuální fotečky



Táááákhle jsem už veliký

Řeknu vám ten čas letí a letí, Tobík už má skoro 60cm a úspěšně mu začíná být malá velikost číslo 62. Je to srandovní, když si vemu, jak v ní před dvěma měsíci děsně plaval, ohrnovali jsme rukávy a v kombinéze mu ani ručičky nebyly vidět.

Je sním prima legrace, už reaguje na hračky, otáčí za nimi hlavu a chechtá se zejména na pískání v šustivé knížce. Jeho oblíbenou činností se stalo ožužlávání ručičky, toto praktikuje velmi často, jakmile ho usadím do lehátka.

Tak jsem si myslela kolik toho na mateřské nestihnu a zatím jsem ráda, že v pohodě zvládám každodenní drobný uklid, občasné praní a žehlení. Mám tolik plánů co ještě udělat, mám tu staré fotky, které chci naskenovat, kousky látky, ze kterých chci ušít povlak napolštářky, chci ušít kapsář na hračky na zeď, no pořád něco.

Tobík je ale hodné mimi, takže krásně spinká v kočárku a já se stíhám naobědvat a něco i udělat :-)

čtvrtek 22. ledna 2009

Ta nase zvířátka


No není to s naším zvěřincem jednoduché. Pejsek má pořád problémky s kanálky (zadečkem), takže musel opět na čištění. Kocour začal blinkat každý den, takže musel taky k panu doktorovi, ten zjistil, že máme příliš hltavého číčáka a nasadil mu nějakou pastu na bříško a granulky mu musíme předmáčet nebo dávat menší porce.

A želva, no ta buď spí nebo žere nebo se chce dostat z akvárka a dělá tudíž binec.

Tady je jedna společná fotečka, kocour se opravdu velmi skamarádil se psem a nehne se od něj :-)

Není úžasnější věci než je dětský smích


Když se Tobík směje, vždycky mě to tak hřeje u srdce, je to báječné, když je miminko spokojené, radostné a vychechtané. Ještě je to takový nekoordinovaný smích, ale pusu už má od ucha k uchu. A co ho nejvíc rozesměje, no to je jednoduché - když mu lehce cvrnkám do nosu, během chvilky se začne chechtat a čeká, co dalšího mu provedu :-)

Jooo mam aktuální zprávu, už opravdu neoblečeme totálně žádné oblečení velikosti 56 juchůůů. přesunuli jsme se plně na metu velikosti 62 :-) a pozor už některá bodýčka v 62 neoblečeme, to dítko holt roste jako z vody :-)

středa 21. ledna 2009

Ach to dětské oblečení




Tak jsem si minulé léto říkala, nakoupím výbavičku a už nebudu muset nic kupovat. No opravdu nemusím, ale odolejte těm krásným hadříkům co se prodávají. Takže jsem včera zhřešila a pořídila Tobíkovi pár nových kousků. A zejména jsem mu pořídila úplně první džíny :-) Nějaká trička a jedny prďácký dupačky.

Jo ještě jsem chtěla napsat něco na téma houpačka na baterie. Tak jsem seděla na netu a zkoumala je, ráda bych Tobíkovi nějakou pořídila, ale potom co jsem včera viděla v obchodě nevim nevim, je to také vratké, plastové, sice barevné, ale zvláštní. Takže se vyprdnu na hrací kolotoče na oněch houpačkách a pořídím mu stabilnější a zejména určenou až do 18kg, multifunkční houpačku (je to houpačka, lehátko a potom i houpací křesílko).

Kyblíková koupel


Nejprve se musím pochlubit, náš malý otesánek má v devíti týdnech 4870g 56 cm, paráda. Jen mne trochu vytočila sestra od doktorky, která řekla, že by neměl tolik přibírat, že je vážně nemocný, a aby to jako udýchal ty faldíky. No já bych ji poslala někam. Jsem ráda, že bude Tobi na operaci fit a dost silný, kdyby potom trochu hubl, ať má z čeho.

Teď k tomu nadpisu. Od kamarádky jsme dostali na půjčení kyblík na koupání. Hodně jsem o něm slyšela, ale doposud jsme koupali ve vaničce. V pondělí 19.1. tedy nastal den D a Jeník napustil kyblík. No dal tam trochu víc vody, takže se Tobík trochu vznášel hihi, ale děsně se mu to líbilo, paráda. Byl spokojený, neprochladl a cítil se v něm asi moc dobře. Přidávám první kyblíkovou fotku.

středa 14. ledna 2009

Tobík se směje



Tak už Tobík není jen malé miminko, které spinká a papá. Tobík roste tak rychle. Stává se z něj krásně vysmáte mimi. Je to nádhera jak se dokáže smát :-) Tak se na to podívejte sami. Sedí v lehátku a řehtá se :)

pátek 9. ledna 2009

Mrzne a mrzne



To počasí mě vyloženě štve. Neustále je více než mínus 5 a pro bezdětné přidávám vysvětlení - kvůli tomu NESMÍME S MIMINKEM VEN. Takže trčíme doma. Za oknem kupa sněhu, omrzlé stromy prostě romantika, kterou si však nijak neužiju, už aby se o fous oteplilo a já mohla plně využít náš terénní kočárek Emmaljunga :-)

Je neuvěřitelné jak Tobík úžasně roste, při domácím vážení v 8 týdnech váha 4400g a délka 57cm, paráda. Je to trochu náš otesánek, ale jsem moc ráda, že baští, není nic horšího než miminko, do kterého musíte všechno cpát, no naštěstí to my ťuk ťuk neznáme.

Musím taky Tobíka pochválit za spinkání, zdá se, že se nám pomalu stabilizuje denní režim a Tobík v noci spinká. Už nemáme po nočním krmení mejdany jako dřív a já ráno nevstávám s kruhy pod očima. Nabaští se a usne, no je to sen každé maminky.

Ovšem povídání ze spaní ho nepřešlo, on tu pusinku nezavře, pořád brumlá, chrochtá a občas mečí hihi jako koza. Asi je to dítě fakt po mně. No mám se na co těšit, moje upovídaná pusa mi ve škole přinášela samé problémy. V první a druhé třídě jsem měla školníček plný razítek koňů, úplné stáje (kůň znamenal napomenutí), sluníčko tam problesklo jen velmi sporadicky.

Taky začínám mít pocit, že mateřská dovolená fakt není dovolená. Tobík už není jen spavé miminko, už se chce koukat, povídat si. Je s ním legrace. Takže po ranním papání ho uložím do lehátka, postavím na zem do kuchyně zachumlaného do deky a dívá se na mě jak si dělám snídani, je spokojený, že mě vidí a já aspoň neumřu hlady :-) Ovšem čas na to abych uvařila oběd dopoledne fakt nemám, protože je Tobík vzhůru až do 12-13hod a usíná, až po papání. No tak si vařím obědy po večerech nebo odpoledne. Tedy nyní jsem ve stavu vyjídání mrazáku, znáte to člověk ho plní plní, až je najednou plný a musí se udělat revize. Ale na druhou stranu musím říct, že si opravdu každý den s Tobíkem užívám. Je úžasné jak se mění před očima, jak krásně roste a jak je aktivní. Dokonce už začíná pomalu vnímat pejska, zatím se jen otáčí, když pes stojí vedle lehátka v kuchyni (značně u toho funí) a čeká, zda mi něco nespadne.

sobota 3. ledna 2009

A je po Vánocích


Tak jsme Vánoční svátky strávili v klidu a pohodě. Tobík naprosto úžasně zvládl 1,5 hodinovou cestu k babičce a dědovi, celou cestu prospinkal. Jen pejsek byl velice nespokojený, protože jsme se mu s Tobim nastěhovali na zadní sedadla a on se tak musel "mačkat" mezi autosedačkou a mnou. No vyřešil to šalamounsky o mě se opřel zadnicí a hlavu si položil Tobíkovi na nohy :-)

U babičky byl Tobík moc hodný, příliš ani nepředváděl noční bdění a krásně spinkal. Babička si ho mohla užít a já odpočinout. Taky jsme se stavili u prababičky, která teda koukala, jak nám ten náš Bublinka roste. No roste solidně, v pondělí 28.12. měl dle naší váhy 4kg!!!

Silvestra Tobík prospal a my jsme ho ani příliš neslavili. Dali jsme si chlebíčky s děsně nezdravým vlašským salátem, přiťukli šampaňským a koukali na to jak sousedi hází do vzduchu desetitisíce. Musím říct, že letos šetřili, naše ulice byla dost klidná. No nebo se jim do toho děsného mrazu nechtělo. Jo a v televizi, tak tam bylo prd, takhle nudné pořady už dlouho nedávali, tak jsme poslouchali hudbu.

Jedno mě mrzí, že Vánoce zase nebyly bílé, hodně mrzlo, že jsme ani ven nemohli chodit .(

Tak máme za sebou rok 2008, jeho nejkrásnější část byl podzim, kdy se nám narodil Tobík, naše sluníčko a už se těšíme jaké pokroky bude dělat. Každým dnem je s ním větší legrace a krásně reaguje. Příští rok bude třeba už u stromečku stát a my budem bránit baňky před polapením jeho neposedných ručiček :-)